Vážený čtenáři, vítám tě na mých stránkách
Jsem už starší plesnivý děda. Narodil jsem se v roce 1944 v Orlové. Bydlíme s manželkou, která je velice pracovitá, obětavá a dobrá žena, i s dcerou a s dvěma vnučkami v rodinném domku na kraji města. Druhá dcera je kvůli práci mimo domov.
Pocházím z početné rodiny sedmi dětí. Jako dítě jsme až do 20 – 30 let stále marodil. Měl jsem všechny běžné dětské nemoci částečně ochrnuté nohy. Stále jsem strašně kašlal. Vykašlával jsem i krev. Měl jsem umění uběhnout 50 metrů. Jelikož jsme neměli peníze, tak jsme si všechny hry a různé věci snažili dělat sami. Mohu říct, že jsme doma hráli všechny možné hry od Člověče, nezlob se až po normální dosti velký kulečník. Ale nejvíc jsme hrávali fotbal a hokej, ale později jsme hráli už jen náš vymyšlený fotbal, ve kterém šlo zahrát všechno jako v normálním fotbale a nehrálo v něm štěstí žádnou roli. A byly fotbalové výsledky od 0:0 i 5 i více branek, dle soupeře, o kterém na mých stránkách dále bude také řeč.
Také od mládí jsem měl rád jakoukoliv hudbu nebo píseň, zvláště když měla dobou melodii nebo slova. Po narození naší první vnučky jsem začal skládat písničky na každou lidskou blbost nebo životní situaci. Mám jich už 700. Smůla je v tom, že mi ruce ani hlas nedaly v hudbě vyniknout. Mám tvrdé neohebné, hrubé, krátké prsty a nijak dobrý hlas v rozsahu pouhé jedné oktávy a ještě jen v A dur pod linkami. Navíc se před lidmi hodně stydím a mám velikou trému.
Nejšťastněji se cítím v přírodě a hlavně když jsem v přírodě sám a vrchol radosti byl vždy, když jsem v přírodě spal sám jen tak pod hvězdami. Kdybych byl mladší a měl zdravé nohy, tak bych si s chutí po hranici obešel naši republiku.
Po sametové revoluci když jsem se bavil s některými lidmi, tak vždy hovory skončily u toho, že začli na něco nadávat. A proto se mi zdálo, že napíši knihu, pomocí které bych pomohl aspoň některým lidem změnit jejich blbou náladu a nebo jejich pohled na život, a nebo jim dal inspiraci, jak být šťastný i za málo peněz.
Jako první vám předkládám hodně a hodně zkrácenou knížečku „I jako děsně naštvaný Čech, můžeš být šťastný“. Je to pouhé torzo mé knížky „Štěstí najdeš v sobě“, která následuje, jen v psací podobě, ve formě na čisto přepsaných šmírů. Je v nich spousta mluvnických chyb (český jazyk byl vždy pro mě kámen úrazu). Také to není krasopisně napsáno. Mám dost tvrdou a někdy i třesoucí se ruku a také mě při tom psaní bralo spaní (únava). Má kniha je pohled na lidi, na nás Čechy, na život od narození až po smrt a na všechno, co k životu patří.
Budu velice rád, jestli tě, milý čtenáři, buď knihou nebo stolními hrami nebo písničkami aspoň trochu zaujmu a potěším.
Děkuji.
Autor
Každému říkám: „Máš dvě nádherné věci, které tě nikdy nezklamou a jsou zadarmo. První je nádherná, fantasticky vyřešená, tajemná… příroda. Druhá podobná věc je krásná hudba nebo písnička. Tam, kde se zpívá, tam je blízko k radosti i ke štěstí. Vždy říkám, lépe falešně zpívat než se čistokrevně hádat.
Příroda i hudba tě vždy uklidní, posílí, potěší…, jsou více než láska k člověku. Každý člověk tě může vždycky zklamat, podvést, zradit, ublížit… nebo dokonce tě i zničit. Čím větší láska, tím je pak i větší nenávist.
Přesto jestli chceš být šťastný, tak musíš mít tyto lidi kolem sebe rád a nejenom hodné a dobré, ale i zlé a takové, kteří ti zrovna k srdci nepřirostli. Musíš je brát s pokorou, takové, jací jsou!“
Také, vážený čtenáři, se ti omlouvám, že na různé otázky, připomínky nebudu odpovídat. ZA prvé to neumím (snad někdy později) a za druhé nemám dostatek času. Mám ještě spoustu věcí dodělat, dopsat, přepsat a také práce okolo domu a jsem už v pokročilém věku. Jeden můj starší spolupracovník, když jsem byl ještě dosti mladý, mi vždy říkával: „Počkej, až budeš v mých letech. To, co děláš teď dvě hodiny, budeš dělat celý den a ještě to nedoděláš.“
A v takovém věku se teď cítím i já.
